|
|
Vývoj kořenového systému při působení sucha
Svobodová, Barbora ; Soukup, Aleš (vedoucí práce) ; Fendrych, Matyáš (oponent)
Rostliny aktivně reagují na podmínky okolního prostředí tak, aby docházelo k efektivnímu využívání všech dostupných zdrojů rostlinou a aby byla rostlina co nejodolnější vůči nepříznivým podmínkám, které mohou mít mnoho podob: zasolení půd, nedostatek vody, vysoké ozáření, vysoké nebo nízké teploty, nedostatek živin atd… Jednou z možných odpovědí na stres způsobený nedostatkem vody (DS) je i změna prostorového uspořádání kořenového systému (RSA). Jako výhodné v takové situaci bývá označováno "Steep, cheap and deep" uspořádání RSA. Kořeny rostou téměř kolmo na povrch půdy (steep). Levný růst (cheap) - většina zdrojů je věnována na růst do co největší hloubky (deep), rostliny vytváří kořeny s menším průměrem a velkým množstvím aerenchymu. Rostliny se touto modulací RSA snaží dosáhnout do hlubších vrstev půdy, kde se vyskytují větší zásoby vody a využívají k tomu celou řadu mechanismů. Další přestavba RSA reagující na DS tím, že směřuje růst kořene do míst s vyšší koncentrací vody se nazývá hydrotropismus. Klíčovou signální drahou aktivující celou řadu genů podílejících se na odpovědi rostliny na DS je signální dráha kyseliny abscisové (ABA). Rostliny mají také epigenetické mechanismy, pomocí kterých jsou schopny si zapamatovat, že už se s daným stresovým faktorem v minulosti setkaly a při pozdějším...
|
|
|
Role fytohormonů v odpovědi kořenového systému na podmínky prostředí
Vávrová, Barbora ; Tylová, Edita (vedoucí práce) ; Konrádová, Hana (oponent)
V rostlinných kořenech se v průběhu života rostlin vytváří několik významných anatomických struktur, jejichž přítomnost je klíčová pro fungování kořenového systému a přežití rostlin v proměnlivých podmínkách prostředí. Mezi tyto struktury, díky kterým se rostliny mohou adaptovat na různé stresové faktory stanoviště, patří apoplastické bariéry tvořené buňkami endodermis a exodermis. V těchto buněčných vrstvách dochází k modifikaci buněčné stěny. Těmito modifikacemi jsou Casparyho proužky a suberinové lamely, které blokují apoplastický transport a jsou nezbytné pro selektivní příjem látek. Druhou strukturou, jejíž přítomnost v kořenech je spojována především s růstem v zaplavených půdách, je aerenchym neboli pletivo obsahující velké množství mezibuněčných prostor. Kromě nepříznivých faktorů prostředí je tvorba těchto strukturních adaptací v posledních letech spojována s kyselinou abscisovou (ABA) a ethylenem. Tyto fytohormony, které jsou známé především díky své účasti v odpovědi na stres, jsou důležité i v mnoha vývojových procesech. Dosud publikované výsledky ukazují, že v nepříznivých podmínkách ABA v kořenech stimuluje ukládání suberinových lamel v endodermis. Ethylen naopak ukládání suberinu potlačuje, dokonce zřejmě reguluje degradaci již uložených suberinových lamel. V mnoha případech se...
|
|
| |
|
|
Development related termination of the root apical meristem activity
Benešová, Šárka ; Soukup, Aleš (vedoucí práce) ; Vaňková, Radomíra (oponent)
Vývojová terminace aktivity apikálního meristému kořene Abstrakt Architektura kořenového systému je utvářena růstem a větvením jednotlivých koře- nů, přičemž kořenový růst je striktně regulován dlouhodobou aktivitou apikálního meristému kořene a elongací buněk. To, že aktivita apikálního meristému se mění v průběhu vývoje, bylo již ukázáno u několika druhů dvouděložných rostlin. Doku- mentovány byly změny ve struktuře kořenového meristému doprovázené poklesem rychlosti růstu v průběhu ontogeneze primárních kořenů. Tato práce je zaměřena na změny v rozsahu a uspořádání meristematických pletiv a pletiv z nich odvozených u adventivních kořenů Puškvorce obecného a Rýže seté v průběhu dlouhodobé kultivace. Změny v délce meristematické a elongační zóny, v˜délce laterální čepičky, stejně jako změny v pozici emergence kořenových vlásků, atd. jsou dány do vztahu s kvantifikovanou expresí faktorů účastnících se regulace aktivity apikálního meristému kořene (WOX a SCR rodiny transkripčních faktorů). Práce představuje připravenou metodiku a vytyčuje možný postup pro další zkoumání dotčené tématiky. Klíčová slova: Kořen, Meristém, Architektura kořenového systému, Terminace meristému
|
host ::
RSS.